Jak vybrat hole

Na výběru holí záleží víc, než se zdá — ale ne kvůli značce. Rozhoduje délka, poutko a to, jestli hůl vůbec unese způsob, jakým chodíte. Zbytek je do velké míry marketing.

1. Délka — nejdůležitější parametr

Špatná délka pokazí techniku dřív, než se ji stihnete naučit. Příliš dlouhá hůl vás nutí zvedat ramena a zapichovat před tělo. Příliš krátká zkracuje odpich a hrbí vás.

Základní vzorec je výška postavy × 0,68. Výsledek zaokrouhlete na nejbližších 5 cm, protože v takových krocích se pevné hole vyrábějí.

Kdy se od vzorce odchýlit

• O 5 cm kratší: chodíte rychle a s vysokou kadencí, máte delší nohy vzhledem k trupu, nebo začínáte a technika ještě není zažitá.
• O 5 cm delší: chodíte spíš pomaleji a s dlouhým krokem, máte delší trup, nebo jste zkušený chodec s velkým rozsahem pohybu.
• Vždycky vyzkoušet: pokud jste na hranici mezi dvěma délkami, projděte se s oběma. Rozdíl poznáte během padesáti metrů.

2. Pevné, nebo teleskopické?

Doporučení: chodíte-li pravidelně a máte svoji délku jistou, pořiďte pevné. Jsou lehčí, tužší a nic se na nich nemůže povolit. Teleskopické dávají smysl, když se hole mají půjčovat víc lidem nebo když si délkou ještě nejste jistí.

3. Poutko

Tady se pozná hůl na severskou chůzi od trekové. Poutko není pojistka proti ztrátě — je to součást pohonu. Přenáší sílu odrazu ve chvíli, kdy máte otevřenou dlaň.

• Tvarované na levou a pravou ruku. Poznáte podle značení L/R. Jednoduchý symetrický pásek na Nordic Walking nestačí.
• Rychloupínání. Možnost odepnout ruku od hole jedním pohybem — praktické u branek, focení nebo když si potřebujete zavázat botu. Za příplatek, ale vyplatí se.
• Nastavitelný obvod. Ruka v rukavici má jiný obvod než holá ruka.
• Vyměnitelné. Poutko se opotřebí dřív než hůl. Možnost koupit náhradní prodlužuje životnost celé hole.

4. Materiál

• Hliník. Levnější, houževnatý — spíš se ohne, než praskne. Těžší a víc přenáší vibrace. Dobrá volba na začátek a pro půjčování.
• Karbon (uhlík). Lehčí a výborně tlumí vibrace, což ocení zápěstí a lokty při delších vycházkách. Dražší a při bočním nárazu praskne místo ohnutí.
• Kombinace. Karbon s příměsí skelných vláken — kompromis mezi cenou, hmotností a odolností. Pro většinu lidí rozumná volba.

Poctivě: pro běžnou vycházku v Kersku je rozdíl mezi kvalitním hliníkem a karbonem menší, než jak se prodává. Karbon dává smysl, když chodíte hodně a dlouho, nebo když máte citlivé lokty.

5. Rukojeť

Korek nebo pěna. Korek méně klouže při pocení, časem si sedne do ruky a lépe drží tvar. Pěna je měkčí a levnější, ale v potu bývá kluzká a rychleji se opotřebí. Plast bez povrchové úpravy nekupujte — po hodině vás rozbolí ruka.

Rukojeť má být dostatečně dlouhá, abyste na ní mohli posunout úchop níž při chůzi do kopce.

6. Hroty a botičky

• Kovový hrot (obvykle karbid wolframu) je na hlínu, trávu, les a sníh. V Kersku ho budete používat skoro pořád.
• Gumová botička se nasazuje na asfalt a dlažbu. Bez ní hrot klouže, hlučí a zbytečně se ničí.
• Botička má být zkosená, ne placatá — kopíruje úhel, pod kterým hůl dopadá. Placaté botičky se rychle prošlapou a začnou přeskakovat.
• Botičky jsou spotřební materiál. Při pravidelné chůzi po asfaltu vydrží jednu sezónu. Mějte doma náhradní pár.
• Talířek se hodí do hlubokého sněhu nebo měkkého písku, jinak spíš překáží.

Na co při nákupu nekoukat

• Na antišokový systém. Na Nordic Walking je spíš na obtíž — pruží ve chvíli, kdy potřebujete tuhý odraz. Hodí se na treking, ne sem.
• Na počet dílů teleskopu. Tři díly nejsou lepší než dva; jen víc spojů, které mohou povolit.
• Na barvu a design. Zní to samozřejmě, ale je to nejčastější důvod, proč si lidé koupí špatnou délku.