Nordic Walking v Kersku
Kersko je borová a smíšená lesní oblast mezi Sadskou a Nymburkem. Většina lidí ho zná díky Bohumilu Hrabalovi. Pro severskou chůzi je to ale hlavně nezvykle vlídný terén — a to je důvod, proč tu učím.
Tři důvody, proč se tu dobře začíná
- Měkký povrch. Písčitá půda a jehličí tlumí došlap. Klouby dostávají podstatně méně než na asfaltu a hrot hole drží, aniž byste museli tlačit.
- Skoro žádné převýšení. Je to rovina. Zní to nudně, ale při učení techniky je to zásadní — nemusíte řešit dech ani sestup a můžete se soustředit jen na to, co dělají ruce.
- Stín. V červenci, kdy se na poli nedá jít, je v kerském lese příjemně. A na podzim tu bývá o pár stupňů tepleji než na otevřeném prostranství.
K tomu hustá síť lesních cest, takže se dá skoro libovolně prodlužovat i zkracovat podle toho, jak se komu jde.
Hrabalovo Kersko
Bohumil Hrabal si tu v roce 1965 pořídil chatu a jezdil sem psát celá desetiletí. Kersko a okolní hospody se propsaly do jeho textů — nejznámější jsou Slavnosti sněženek, které v roce 1983 zfilmoval Jiří Menzel.
Po jeho stopách vede Naučná stezka Bohumila Hrabala. Je zhruba 15 km dlouhá, má 13 zastavení s informačními tabulemi a vede od restaurace Hájenka v Kersku až k Nymburku. Cestou míjí Hrabalovu chatu, Svatojosefský pramen, sochu Panny Marie i menhir u Labe.
Celou stezku většina lidí na hole nejde — je dlouhá. Dá se ale skvěle použít po částech a její začátek v Kersku je pro vycházku ideální.
Kudy chodíme my
Nejčastěji vyrážíme od fotbalového hřiště v Třebestovicích. Je tam kde zaparkovat a rovná travnatá plocha, na které se dá v klidu nacvičit technika, než se vejde do lesa. Konkrétní okruhy popisuji na stránce Trasy.
Chráněná příroda — a co z toho plyne
V okolí Kerska jsou dvě evropsky významné lokality soustavy Natura 2000: Kerské rybníčky a Slatinná louka u Velenky. V Kerských rybníčkách žije jedna z významnějších středočeských populací čolka velkého.
Nejsou to formality. Pár praktických pravidel, která na vycházkách držíme:
- Chodíme po cestách. Zkratky přes podrost ničí přesně ta místa, kvůli kterým je území chráněné.
- Hroty nezapichujeme mimo cestu a v okolí tůní a mokřadů používáme gumové botičky.
- Ticho. Nordic Walking je tichý sport, držme to tak.
- Psi na vodítku, hlavně na jaře.
- Odpadky odnášíme. Včetně odlomených botiček — guma v lese zůstane roky.
Kdy sem vyrazit
| Období | Jaké to tu je | Na co myslet |
|---|---|---|
| Jaro | Nejhezčí čas — sněženky, ptáci, ještě není horko. | Rozbahněné úseky po deštích. Začínají klíšťata. |
| Léto | Stín a příjemná teplota i v parnu. | Voda s sebou. Vrchol sezóny klíšťat a komárů. |
| Podzim | Suché cesty, barvy, ideální teplota na delší okruhy. | Brzy se stmívá. Houbaři na cestách. |
| Zima | Tvrdý terén, čistý vzduch, prázdno. | Namrzlé úseky. Vrstvy oblečení, po zastavení rychle prochladnete. |
Klíšťata
Kerský les je jejich domovem. Po každé vycházce se prohlédněte, hlavně v podkolení, na břiše a ve vlasech. Repelent na nohavice a boty pomáhá. Není to důvod nechodit, je to důvod se po návratu podívat.
Jak se sem dostanete
- Autem: z Prahy po D11 (sjezd Poděbrady / Sadská), dál na Třebestovice. U fotbalového hřiště se dá zaparkovat.
- Vlakem: zastávka Třebestovice na trati Praha – Nymburk, odtud pěšky do lesa.
- Z okolí: Sadská, Nymburk i Poděbrady jsou kousek — jezdí ke mně lidé ze všech.
Přesné místo srazu si vždycky potvrdíme telefonicky, když se domlouváme na termínu.